Občas se v kuloárech soutěží dá zaslechnout, že by úspěšné amatérskéh filmy měla uvádět televize. Nejspíše buď ČT 2 nebo ČT Art. Těmto názorům lze přitakat. Do našeho oboru pozvolna přicházejí noví porotci, kteří nahrazují ty před nimi, kteří často byli pedagogy FAMU. Jde o přirozený proces. Lze jen kvitovat s povděkem, že přicházejí z praxe, nejčastěji režisérů, a že jejich rozbory mají, co se filmového řemesla týče, žádoucí úroveň. Ne všichni musí vědět, jak je náš obor organizován, a bylo možné se setkat i s názory, jak je možné, že je obor podporován městy, kraji nebo státem. A co víc. Proč ty nejlepší filmy neběží v televizi.
Bylo možné se dočíst, že by se měl přizvat z ČT ten či onen, aby filmy viděl. Pisatel nemůže vědět, že se o vysílání amatérských filmů pokoušelo mnoho organizátorů a představitelů kulturních zařízení, včetně těch, které přímo spadají pod Ministerstvo kultury. Nemusí vědět, že už bylo mnoho těch případů, kdy byly napsány scénáře o odvysílání těchto filmů, které nakonec skončily někde pod stolem. Ano, byly čestné výjimky. Do televize nikoliv české, ale slovenské, se dostal Jaroslav Cita, jeden ze zakladatelů Vysokovského kohouta, se svými animovanými filmy. Pisateli těchto řádků a Mgr. Miroslavu Tuščákovi se podařilo dostat nejlepší amatérské filmy do dvou menších stanic, Regina a NOE. Promítlo se něco kolem 400 filmů, dokonce ve dne i v noci. Stanice Regina z finančních důvodů zanikla. Pokud by se o něco podobného pokoušel jednotlivý autor, patrně by pohořel.
Velice úsměvné bylo si přečíst rovněž ve VH, proč musí Jaroslav Nykl jíst párky ve Vysokově, protože by už měl dávno působit v nějakém profesionálním studiu. Nikdo o Nyklových kvalitách nepochybuje, ale otázkou zůstává, jak by tvůrcům studia bylo milé, kdyby oni v sestavě čtyřiceti lidí při práci na jednom filmu zjistili, že se ke stejnému výsledku dopracuje autor, který si vystačí sám se svým počítačem? Těžko říci. Jedno je jisté. V minulosti se pracovníci televizí vymlouvali na to, že amatérské filmy nelze promítat pro technickou nedokonalost osmiček a šestnáctek. Dnes, v době digitální techniky, jde o něco jiného. Není pro ně asi to nejlepší, když by si měli vytvářet nějakou nežádoucí konkurenci. Pravý důvod se ale těžko někdo dozví. Do očí vám to neřeknou.
